Svět kouzel a iluzí Pavla Kožíška

Svět kouzel a iluzí Pavla Kožíška

Rozhovor s kouzelníkem Pavlem Kožíškem – majitelem Divadla kouzel a Muzea fantastických iluzí v Praze

Michaela Komorousová

Rozhovor s Pavlem Kožíškem

Vzpomenete si na Vaše první kouzelnické číslo? (úsměv)

Mé první kouzelnické číslo nemělo příliš velký úspěch. Mými diváky byli tehdy mí rodiče. Mamince jsem rozstříhal její sváteční šátek z dovolené v Bulharsku a tatínkovi jsem zničil klobouk, ze kterého jsem šátek vytahoval. Dostavil se tak spíš údiv než radost. (smích)

 Jaký je Váš vztah k magii? Přitahovalo Vás odjakživa „neznámo“ a nevysvětlitelné jevy?

 

Má láska k magii vznikala už v dětství, kdy jsem si jako malý kluk vypůjčil knížku pro začínající kouzelníky. Od této doby žiji v nereálném světě hravé dětské fantazie, kde neplatí žádné fyzikální a přírodní zákonitosti. A mám to obrovské štěstí, že má práce je zároveň i mým koníčkem.

O magii byla i Vaše závěrečná doktorská práce, že…?

Ano, na vysoké škole jsem napsal doktorát na téma: Moderní magie jako nástroj sociokulturní manipulace, kde jsem se pokusil v historickém exkurzu zmapovat, jak se vyvíjely a zneužívaly kouzelnické triky pro různé mocenské, politické a čistě prospěchářské účely.

Takže určitým věcem, co jsou vydávány za magii, úplně nevěřím, protože vím, že jsou to jen kouzelnické triky, i když netvrdím, že není něco mezi nebem a zemí.

 

Máte za sebou dlouholeté pracovní zkušenosti, hodně jste toho procestoval a poznal. Co Vás nejvíce obohatilo?   

 

Nejvíce zkušeností jsem určitě získal v Japonsku, kde jsem strávil dva roky života. Na principu japonského divadla kouzel jsem pak vystavěl mé líbeznické Divadlo kouzel.

 

 

Čím se odlišuje takový japonský divák od českého?

My Češi máme takovou zvláštní povahu. Když přijde Japonec po představení do zákulisí, poděkuje Vám a řekne, že se mu to líbilo, ale nechce vědět, jak se to dělá. Kdežto my Češi se hned snažíme všemu přijít na kloub a chceme vědět, jak se to dělá.

 A to Vám bylo na Japonsku sympatické? 

 

V Japonsku funguje vše na milimetr přesně, což mi právě vyhovuje. Já jsem puntičkářská „panna“ (pozn. redakce – znamení zvěrokruhu), která má ráda přesnost a dochvilnost. Když přijímám někoho do divadla, upozorňuji ho právě na dochvilnost. Nesnáším, když lidé chodí pozdě. Už jsem takhle naučil hodně lidí chodit včas. (úsměv)

 Vraťme se zpět k magii a kouzelnictví. V současné době zažívá kouzelnictví velké obrození. Je ale ještě možné vymyslet něco originálního?

 

Moderní magie je dynamický obor, určitě je stále co vymýšlet. Vždycky mám radost, když vidím nějaké nové kouzlo, které neznám, a hned ho zařadím do svého repertoáru v Divadle kouzel v Líbeznicích u Prahy. 

 Sledujete moderní kouzelnickou scénu?

 

Sleduji i tu nejmladší generaci, ale přiznám se, že jsem velkým obdivovatelem Davida Copperfielda, který to naše řemeslo povýšil zase o stupínek výš. Dneska patří mezi 10 nejlépe placených lidí amerického showbyznysu, kdy hravě strčí do kapsy hollywoodské hvězdy nebo popové zpěváky. On je můj obrovský vzor, protože to začal dělat jako první úplně jinak. Odhodil klasické kouzelnické atributy, jako je hůlka a klobouk, a začal to pojímat moderně. Obecně se mi ale líbí styl kouzelníků, kteří se snaží diváky pobavit. Mám rád zábavnou magii.